Svatební den Lenky & Jamese, tedy česko-amerického páru se nesl v duchu noblesy, první republiky, kultivovaném elegantním prostředí staré vily Lanna, kterou spravuje Akademie věd ČR. Vevnitř příjemný chládek, venku zase letní teplý den. Na terase stoly a křesílka, v zahradě s rozkvetlými růžemi před altánem pod vysokými kaštany přichystaný obřad.

Piano jsem umístila pod kaštan vlevo, abych kabely ani postavením nástroje nerušila fotografie, pokud by si to fotograf sám nepřál. Na terase jsem instalovala DJ pultík a pouštěla jsem před obřadem romantické písně violoncello a piano, které hrály současné melodie. Poté jsem do mikrofonu tedy zahlásila, že “je to tady” a mezinárodní svatební průvod se dostavil na místo obřadu. Mezitím se děly takové vtipné věci, jakože třeba někdo jel pro protokol, který oddávající potřeboval pro bezproblémový obřad, pak během obřadu upalovala jedna z družiček pro prstýnky a podobně, nicméně na obřad tyto maličkosti neměly nejmenší vliv a po celou dobu obřadu se mi chtělo dojetím plakat 🙂

Ačkoliv se velmi snažím shubnout, nějak se to díky svatbám nedaří. Uznejte ale sami, když vám přinesou naprosto VYNIKAJÍCÍ kousek svatebního dortu až k počítači a požádají vás, jestli byste ho laskavě neochutnala, řekli byste ne? To se prostě nedá. Opravdu. A lidé, kteří mají nulové sebezapření, když zmerčí kus jídla, jako jsem já, se zkrátka nemohou v takové chvíli kontrolovat. Asi příště vyvěsím ceduli “prosím, nekrmte muzikanty”. Svatební veselí vyvrcholilo večer, kdy latinsko-američtí svatebčané to na parketu pořádně rozjeli. A já jsem nestíhala vyhledávat jejich oblíbené argentinské vypalovačky. Každopádně, skvělá svatba a těším se na další!