Svatba na statku

O víkendu to byl trochu hard core – z Prahy do Broumova několik kolon, stahovala se mračna, jak hlásili mohutné přeháňky v době plánovaného obřadu. Několikrát mi kapky deště zalily čelní sklo auta a opravdu jsem nevěřila, že se podaří uskutečnit svatební obřad venku.

 

 

Statek v Hejtmánkovicích mne překvapil svou rozlehlostí, smyslem pro detail, čistotou a připraveností všech zúčastněných – ženich vyřezal nádherné vizitky, čelenky pro dámy a motýlky pro pány, dokonce i výslužka nesla mé jméno a ptačí znak ve dřevě. Dojemný obřad pak vystřídal raut a přípitky vevnitř.

 

 

Krásně vyzdobený prostor se dobře hodil jak pro skotské tak i francouzské (a samozřejmě také současná hudba) hity a starší dámy si objednávaly na přání “už nejsem volná” nebo “vínečko bílé”.  Když jsem pak skončila s hraním, střídal mne veselý barman, takže o zábavu tam rozhodně nouze nebyla. Každopádně, doporučuji tento statek všem snoubencům v okolí, opravdu moc pěkné prostory.

 

 

Hodně štěstí novomanželům xoxo

Somewhere Over the Rainbow a Rolling in a Deep na svatbě již tuto sobotu!

Už tuto sobotu, tedy za dva dny, budu mít to potěšení zahrát v Hryzelích – v Davídkově mlýně, a to pravděpodobně na mole v přírodě Emeli Sandé, Freddieho Mercuryho, Adele a další hitovky. Ženich bude přicházet na píseň Don’t stop me now, takže předpokládám veselou atmosféru.

Níže posílám ochutnávku, myslím, že to bude krásný obřad. Can’t wait!

Somewhere over the Rainbow

 

 

 

Rolling in a Deep

 

 

Svatba v prvorepublikové vile Lanna v Praze 6

Svatební den Lenky & Jamese, tedy česko-amerického páru se nesl v duchu noblesy, první republiky, kultivovaném elegantním prostředí staré vily Lanna, kterou spravuje Akademie věd ČR. Vevnitř příjemný chládek, venku zase letní teplý den. Na terase stoly a křesílka, v zahradě s rozkvetlými růžemi před altánem pod vysokými kaštany přichystaný obřad.

 

 

Piano jsem umístila pod kaštan vlevo, abych kabely ani postavením nástroje nerušila fotografie, pokud by si to fotograf sám nepřál. Na terase jsem instalovala DJ pultík a pouštěla jsem před obřadem romantické písně violoncello a piano, které hrály současné melodie. Poté jsem do mikrofonu tedy zahlásila, že “je to tady” a mezinárodní svatební průvod se dostavil na místo obřadu. Mezitím se děly takové vtipné věci, jakože třeba někdo jel pro protokol, který oddávající potřeboval pro bezproblémový obřad, pak během obřadu upalovala jedna z družiček pro prstýnky a podobně, nicméně na obřad tyto maličkosti neměly nejmenší vliv a po celou dobu obřadu se mi chtělo dojetím plakat 🙂

 

 

Ačkoliv se velmi snažím shubnout, nějak se to díky svatbám nedaří. Uznejte ale sami, když vám přinesou naprosto VYNIKAJÍCÍ kousek svatebního dortu až k počítači a požádají vás, jestli byste ho laskavě neochutnala, řekli byste ne? To se prostě nedá. Opravdu. A lidé, kteří mají nulové sebezapření, když zmerčí kus jídla, jako jsem já, se zkrátka nemohou v takové chvíli kontrolovat. Asi příště vyvěsím ceduli “prosím, nekrmte muzikanty”. Svatební veselí vyvrcholilo večer, kdy latinsko-američtí svatebčané to na parketu pořádně rozjeli. A já jsem nestíhala vyhledávat jejich oblíbené argentinské vypalovačky. Každopádně, skvělá svatba a těším se na další!

 

 

Svatba na statku

Svatba na statku patří mezi nejromantičtější svatby. Výhodou je to, že máte obřad, hostinu, párty i nocleh na jednom místě. Kolem žádný dům, takže nerušíte sousedy. Nádherné pohledy, klidná zákoutí, gril s prasátkem, domácí kuchyně, zábava ve stodole, která chrání před deštěm (jak se ukázalo tuto sobotu) a zároveň pred horkým Sluncem.

Obřad se konal u starého ořešáku s výhledem do kraje. Důstojný i vtipný duchovní oddal novomanžele za meho hudebního doprovodu, který snoubenci zvolili v duchu francouzského šansonu – la vie en rose. Foukal vítr, takže jsem musela přichytit text kolíčky na prádlo, ale jinak se obešel obřad bez vady.

Po svatebním obřadu začala hostina, kterou jsem doprovázela na piano v duchu současné hudby. A poté samozřejmě DJ party až do ranních hodin.

Nikdy nevím, jak to vymyslet  momentě, kdy hosté začnou přicházet s žádostí o zahrání nějaké písně.  Jeden říká: “prosím nějakou pomalou.” Nato přijde další a povídá: “pomale nehrajte, chceme pařit. Máte něco od Elánů?” Pustím Elány a je u mně pár dalších lidí: “slečno, nam se slovenské písničky nelíbí.  Máte tam hříšňák?” Takže, fakt se snažím, ale nejde uspokojit všechny. Snad mi to odpustí ti, kterým jsem jejich oblibeny song nezahrála, na druhou stranu bylo vidět, že se všichni dobře bavili a zábavu si užili! Já určitě a těším se zase na další svatbu. Tu podle diáře vidím za pár dní ve vile Lanna ve stylu první republiky. Quite a change! #veronikasluka

 

Svatební párty ve stanu na zamecké zahradě

První červnová svatba mě čekala v Praze v úžasných prostorách kaple Sacre Coeur na Praze 5 a následně v Chateau St. Havel na Praze 4. V kapli byl příjemný chlad v ostrém kontrastu s venkovním žárem slunečného počasí. Dorazila jsem s takovým nachlazením, že jsem se musela snoubencům omluvit, že nebudu zpívat, ale jen hrát na piano na jejich obřadu. Naštěstí to nebyl problém a dojemnému láskyplnému obřadu nestálo nic v cestě.

Svatební veselí pak naplno vypuklo v Chateau St. Havel, zámečku, který skýtal dostatek prostoru a pohodlí pro všechny.  Novomanželé se fotili v zámeckém parčíku, hosté ochutnávali výborné jídlo za mého hudebniho doprovodu piana (jazz, moderna) a svědkyně se starala o zábavu v podobě vtipných soutěží.

Na nasledne DJ párty, kterou jsme rozbalili v podvečer, kdy ještě svítilo Slunce, se projevil neskutečný taneční talent nevěsty a cele ženské skupiny. Zapojily všechny do rychlého rytmu, entusiasmu a radosti a skutečně bylo požitkem sledovat, jak si lze svatební veselí užít.

Je zajímavé, jak odlišné svatební párty jsou, a přesto jak báječné to na většině t nich je.

#veronikasluka

 

Svatební obřad ve stylu hudby Freddieho Mercuryho

Letos vtrhla do kin vlna emocí v podobě Freddieho Mercuryho a jeho Bohemian Rhapsody. Emoce, které s sebou film o něm přinesl, se odrazily i v požadavcích na hudbu ke svatebnímu obřadu. Mám v diáři několik svateb, které si přejí snoubenci pojmout hudebně do stylu Queenů. Na nástup ženicha tedy bude hrát hudba “Don’t stop me” a poté, co se novomanželé políbí, budu hrát “We are the Champions, my friends :)”. Jsem zvědavá a těším se, myslím, že to bude odlehčené a veselé.

Jakou hudbu zvolit na svatební obřad, aby byla v duchu staré Francie?

Na tento rok jsem zaregistrovala (kromě svateb ve stylu Bohemian Rhapsody – díky Freddie :D) trend svatebního obřadu ve stylu staré Francie a v této souvislosti čelím dotazům, jaká píseň je pro obřad ta nejvhodnější.

Doporučuji rozdělit si obřad na tři hlavní části:

A) tzv. “sandwich music” – tedy hudba, která hraje jako tichý přítel po dobu, než se svatebčané sejdou, neruší přesto ji všichni registrují. Navozuji příjemnou atmosféru a umocňuje očekávání slavnostního obřadu. Hosté popíjejí šampaňské nebo jen posedávají a čekají, “až to začne”, baví se se známými, které potkali nebo s partnerem, se kterým na obřad dorazili. Pro takový začátek doporučuji nepříliš hlučnou hudbu, nemusí ani být nutně se zpěvem. Ale melodie by měly být romantické. Oblíbené francouzské šansony pro tuto fázi svatebního obřadu jsou “je l’aime a mourrir”, “l’important c’est la rose” nebo “mon Dieu”.

B) Obřad. Zde je třeba mít v rukávu alespoň 2 písně. Píseň “do nevěsty” a píseň “nevěsta přichází”. Shodneme se asi na tom, že tento druhý okamžik je ten, na který vzpomíná většina svatebčanů, když se řekne “svatba Honzy a Markéty”.  Pro pochod družiček, svědků, maminky se ženichem a případně dalších osob bych zvolila píseň, která se dá dle situace zkrátit i prodloužit, například “l’hymne a l’amour”, “Pour que tu m’aimes encore” a podobně. Na okamžik nevěsty bych pak použila tu nejdůležitější píseň. Takovou bývá například “la vie en rose” či “l’hymne a l’amour” a řada dalších.

C) Můžete políbit nevěstu aneb konec svatby – v této poslední fázi, kdy je třeba umocnit okamžik, že jsou manželé konečně svoji a zároveň vyplnit dlouhou pauzu, která vznikne špalírem gratulantů, je zapotřebí, aby váš hudebník měl v zásobě minimálně 5 písní, z nichž tu nejhezčí samozřejmě musí použít jako první. Může být již veselá, bujará a bezstarostná – například “Formidable”, a jakékoliv veselé písně Aznavoura.

 

Veronika

Svatby na rok 2019

Drazí snoubenci,  ziva hudba na svatbě navozuje slavnostní atmosféru a zdůrazňuje neopakovatelnost okamžiku.

živá hudba je zkrátka nepostradatelnou součástí vašeho životního milníku. Pomalu se začíná plnit diář, tak objednávejte raději včas. 

Svatba na lodi

Svatba na lodi je skutečně romantickým počinem. Jediné úskalí bývá nejistota počasí, které v září opravdu nelze předvídat. Nejinak tomu bylo na svatbě Helenky a Jorgeho, kdy pršelo s různými pauzami po celý den.

Nicméně! Svatební obřad na lodi, která plula okolo Karlova mostu, se skutečně vydařil.

Mimořádně vtipný oddávající a skvělá “parta” svatebčanů a hlavně pozitivní snoubenci, to vše přispělo k tomu, že si z počasí nikdo nedělal těžkou hlavu a mi bylo ctí zahrát jejich nejoblíbenější kousky.

Takže, milí soubenci, je to o přístupu. A tento pár dokázal, že skutečně svatba i v dešti může dopadnout na jedničku! Helenko a Jorgi, ať vám prší štěstí celý život!

Hraní s kapelou na Trojském zámku

V sobotu jsem měla příležitost vystoupit na svatbě nádherné české  nevěsty a dánského ženicha.

Svatba probíhala na zámku v Troji na Praze 8. Jelikož svatba byla skutečně chic, pro účely obřadu jsem využila služeb kamarádů muzikantů  a vytvořili jsme občasné uskupení ve složení Vojta Roupa – kytara, saxofon, Petr Pilát – bicí a Hugo Flandera – basová kytara.

Po napínavém začátku, kdy zvukaři zajištění snoubenci pro svatbu kolabovali, protože jim nešly kabely a odposlechy, jsme nakonec vše zdárně zvládli a obřad vyšel na jedničku, včetně počasí, které si s námi celý den trochu pohrávalo.

Přeji Jakobovi a Evičce hodně štěstí do života a děkuji, že jsem mohla být součástí jejich nevšedního dne.